Meteorologický slovník - výklad pojmů

▶ E-layer

▶ early spring

▶ early winter

▶ Earth axis

▶ earth condensator

▶ earth magnetosphere

▶ Earth system model

▶ earth thermometer

▶ earth-synchronous meteorological satellite

▶ Earth's atmosphere

▶ earthlight

▶ earthshine

▶ easterly waves

▶ eccentricity of Earth orbit around Sun

▶ Eckert number

jedna z podobnostních charakteristik užívaná např. ve fyzikálním modelování proudění. Je definováno vzorcem

Ec = \frac{U^{2}}{c_{p} Δ T},

kde U je charakteristická rychlost proudění, c_p měrné teplo proudícího plynu při stálém tlaku a ΔT charakteristický rozdíl teplot, např. při proudění ve vrstvě vzduchu rozdíl teplot na horní a dolní hranici uvažované vrstvy. Má význam zejména při vysokých rychlostech proudění. Viz též kritéria podobnostní.

▶ ecliptic

▶ ecoclimate

▶ ecoclimatology

▶ ecological climatology

▶ ecology

▶ eddy

▶ eddy coefficient

▶ eddy conductivity

▶ eddy covariance system

▶ eddy exchange

▶ eddy friction

▶ eddy kinetic energy

syn. energie turbulentní – střední (časově průměrovaná) kinetická energie příslušející turbulentním fluktuacím rychlosti proudění. Označíme-li po řadě turbulentní fluktuace x-ové, y-ové a z-ové složky rychlosti proudění

{v^{'}}_{x}, {v^{'}}_{y}, {v^{'}}_{z},

potom energii turbulence vztaženou k jednotce hmotnosti vzduchu vyjádříme jako

\frac{1}{2} (\bar{{v^{'}}_{x}^{2}} + \bar{{v^{'}}_{y}^{2}} + \bar{{v^{'}}_{z}^{2}}),

kde pruh nad veličinou vyjadřuje časové zprůměrování. Viz též turbulence.

▶ eddy spectrum

▶ eddy viscosity

▶ effective backscattering cross section of weather target

▶ effective climate classification

▶ effective Earth radius

▶ effective evaporation

▶ effective evapotranspiration

▶ effective humidity

▶ Effective Inflow Layer

▶ effective nocturnal radiation

▶ effective precipitation

▶ effective radiation

▶ effective range

▶ effective stack height

▶ effective temperature

odb. termín s různými významy v jednotlivých vědních disciplínách:
1. ve fyzice záření teplota povrchu absolutně černého tělesa, který vyzařuje z jednotky plochy stejné celkové množství energie elektromagnetického záření jako jednotka plochy povrchu daného reálného tělesa. Určuje se prostřednictvím Stefanova–Boltzmannova zákona. V heliofyzice by šlo o povrchovou teplotu Slunce za zjednodušujícího předpokladu, že Slunce se při zachování svého zářivého výkonu chová přesně jako absolutně černé těleso.
2. v biometeorologii jedna z variant stanovení pocitové teploty. Je rovna teplotě nehybného vzduchu o stanovené relativní vlhkosti vzduchu (zpravidla 100 nebo 50 %), která vyvolá u člověka stejný tepelný pocit jako aktuální podmínky v atmosféře. Pojem efektivní teplota zavedl franc. bioklimatolog A. Missenard (1933), který ji počítal ze vzorce

T_{e f} = T - 0,4 (T - 10) (1 - \frac{r_{v}}{100}),

kde T_ef je efektivní teplota, T teplota vzduchu ve °C a r_v relativní vlhkost.
3. v agrometeorologii rozdíl aktivní teploty a tzv. biologického minima teploty neboli biologické nuly. Jako kritéria pro hodnocení vlivu teploty vzduchu na růst a vývoj rostlin se používá zpravidla sum efektivních teplot odlišných pro různé plodiny.
4. v technické klimatologii charakteristika pro hodnocení tepelných ztrát budov. Podle L. S. Gandina se počítá např. podle vztahu

T_{e} = T - c v^{2} (T_{b} - T),

kde T_e je efektivní teplota, T venkovní teplota vzduchu, T_b teplota vzduchu uvnitř budovy, v rychlost větru v m.s^–1 a c bezrozměrný parametr vyjadřující tepelnou propustnost stěn budov.

▶ echo

▶ Ekman spiral

▶ El Niño

▶ elastic barometer

▶ elastic scattering

▶ electric field of atmosphere

▶ electrical anemometer

▶ electrical conductivity of air

▶ electrical hygrometer

▶ electrical thermometer

▶ electro sound

▶ electromagnetic radiation

▶ electrometeor

▶ electrosphere

▶ elevated convection

▶ elevation

▶ elevation angle

▶ Eliassen-Palm (EP) flux

▶ emagram

▶ emission

▶ emission limitation

▶ emission scenario

▶ emissivity

▶ energotop

▶ energy balance

1. v met. literatuře velmi často syn. pro tepelnou bilanci zemského povrchu;
2. ve slovním spojení energetická bilance soustavy Země-atmosféra syn. pro tepelnou bilanci soustavy Země-atmosféra;
3. vyjádření zákona zachování energie v jednotce hmotnosti vzduchu, které lze pro tepelnou energii napsat ve tvaru

ϵ_{1} + ϵ_{2} + ϵ_{3} + D = c_{v} \frac{d T}{d t} + p \frac{d α}{d t},

kde ε₁ značí zisk, popř. ztrátu tepla turbulentní a molekulární difuzí v jednotce hmotnosti vzduchu za jednotku času, ε₂ zisk, popř. ztrátu tepla radiačními procesy, ε₃ teplo uvolňované, popř. spotřebovávané při fázových změnách, D je teplo vzniklé disipací mech. energie, c_v měrné teplo vzduchu při stálém objemu, t čas, T značí teplotu, p tlak a α měrný objem vzduchu. Prvý, resp. druhý člen na pravé straně popisuje časovou změnu vnitřní energie jednotky hmotnosti vzduchu, resp. práci spojenou s rozpínáním nebo stlačováním této jednotky. Při rozšíření úvahy o transformaci kinetické a potenciální energie v atmosféře lze uvedenou rovnici zobecnit do tvaru

\frac{d}{d t} (\frac{v^{2}}{2} + g z + c_{v} T + p α) = ϵ_{1} + ϵ_{2} + ϵ_{3} + α \frac{d p}{d t} + D,

kde v je rychlost proudění, g velikost tíhového zrychlení, z výška nad nulovou geopotenciální hladinou a výrazy v²/2, gz, c_v T + pα představují kinetickou energii, poten. energii a entalpii vztaženou k jednotce hmotnosti vzduchu.

▶ energy balance model

▶ energy balance models (EBM)

▶ energy diagram

▶ energy meteorology

▶ enhanced Fujita scale

▶ ensemble forecast

▶ ENSO

▶ enthalpy

▶ entrainment

▶ entrainment method

▶ entrance region

▶ entropy

termodyn. veličina definovaná až na aditivní konstantu. Je mírou termické neuspořádanosti daného systému. Pro jednotku hmotnosti ideálního plynu je vyjádřena vztahem

s = c_{p} ln T - R ln p + k o n s t .,

v němž c_P značí měrné teplo při stálém tlaku, T teplotu v K, R měrnou plynovou konstantu a p tlak vzduchu. Z met. hlediska je významnou vlastností entropie její konzervativnost, tj. zachovávání konstantní hodnoty entropie při adiabatických dějích v nenasyceném vzduchu. Viz též děj izentropický, izentropa.

▶ environment

▶ epiatlantic

▶ equation of hydrostatic equilibrium

syn. rovnice hydrostatická, rovnice statiky atmosféry základní – vztah vyjadřující závislost tlaku vzduchu p na vert. souřadnici z

\frac{\partial p}{\partial z} = - g ρ,

kde g značí velikost tíhového zrychlení, ρ hustotu vzduchu. Rovnice hydrostatické rovnováhy předpokládá existenci rovnováhy mezi vert. složkou síly tlakového gradientu a silou zemské tíže. Platí přesně pouze v atmosféře bez pohybu vůči Zemi. Viz též aproximace hydrostatická, rovnice pohybová.

▶ equation of motion

vyjádření druhého Newtonova pohybového zákona, podle něhož zrychlení vzduchové částice o jednotkové hmotnosti je rovno výslednici vnějších sil působících na tuto částici. Uvážíme-li, že zrychlení je definováno jako derivace rychlosti proudění podle času t, můžeme v souřadnicové soustavě pevně spojené s rotující Zemí psát pohybovou rovnici ve tvaru

\frac{d v}{d t} = - \frac{1}{ρ} \nabla p + 2 v \times Ω + g + f,

kde na pravé straně první člen vyjadřuje sílu tlakového gradientu, druhý Coriolisovu sílu, třetí sílu zemské tíže a čtvrtý sílu tření vztaženou k jednotce hmotnosti.

\nabla p

značí gradient tlaku vzduchu p, ρ hustotu vzduchu, Ω vektor úhlové rychlosti zemské rotace a v vektor rychlosti proudění. Označíme-li složky vektoru v v kartézské souřadnicové soustavě tvořené osami x, y, z jako v_x,v_y, v_z, lze uvedenou vektorovou pohybovou rovnici rozepsat na tři pohybové rovnice, z nichž každá platí pro jednu ze složek rychlosti proudění, a upravit do nejčastěji používaného tvaru platného pro volnou atmosféru

\frac{\partial v_{x}}{\partial t} + v_{x} \frac{\partial v_{x}}{\partial x} + v_{y} \frac{\partial v_{x}}{\partial y} + v_{z} \frac{\partial v_{x}}{\partial z} = - \frac{1}{ρ} \frac{\partial p}{\partial x} + λ v_{y},

\frac{\partial v_{y}}{\partial t} + v_{x} \frac{\partial v_{y}}{\partial x} + v_{y} \frac{\partial v_{y}}{\partial y} + v_{z} \frac{\partial v_{y}}{\partial z} = - \frac{1}{ρ} \frac{\partial p}{\partial y} - λ v_{x},

\frac{\partial v_{z}}{\partial t} + v_{x} \frac{\partial v_{z}}{\partial x} + v_{y} \frac{\partial v_{z}}{\partial y} + v_{z} \frac{\partial v_{z}}{\partial z} = - \frac{1}{ρ} \frac{\partial p}{\partial z} - g,

kde λ značí Coriolisův parametr a g velikost tíhového zrychlení. V mezní vrstvě atmosféry je třeba do těchto rovnic doplnit sílu tření. V případě, že je atmosféra v klidu vůči Zemi, tj. v_x = v_y = v_z = 0, pohybová rovnice pro vert. složku proudění se zjednoduší na rovnici hydrostatické rovnováhy. Obecnými pohybovými rovnicemi pro proudění vazké tekutiny jsou Navierovy – Stokesovy rovnice, z nichž lze pro turbulentní proudění přímo odvodit Reynoldsovy rovnice.

▶ equatorial air

▶ equatorial calms

▶ equatorial climate

▶ equatorial depression

▶ equatorial easterlies

▶ equatorial front

▶ equatorial jet stream

▶ equatorial monsoon

▶ equatorial trough

▶ equatorial westerlies

▶ equilibrium level

▶ equinoctial gales

▶ equinoctial rains

▶ equinoctial storm

▶ equinox

▶ equipluve

▶ equipotential level

▶ equipotential surface

▶ equivalent barotropic level

▶ equivalent barotropic surface

▶ equivalent potential temperature

▶ equivalent radar reflectivity

▶ equivalent temperature

teplota, které teor. nabude vzduch za předpokladu dokonalého vysušení zkondenzováním veškeré v něm obsažené vodní páry a úplného vypadání srážek. Rozlišujeme:
a) adiabatickou ekvivalentní teplotu T_ae, dříve též označovanou jako pseudoekvivalentní teplota. Na termodynamickém diagramu ji přibližně určíme tak, že myšlenou vzduchovou částici necháme vystoupit z výchozí hladiny po suché adiabatě do výstupné kondenzační hladiny, kde se vystupující vzduch stane nasyceným vodní párou; odtud pokračujeme po nasycené adiabatě ve výstupu až k okraji diagramu, čímž dosáhneme úplného vysušení vzduchu. Následně částici přesuneme po suché adiabatě do výchozí hladiny, kde přečteme hledanou teplotu T_ae. Posuneme-li uvažovanou vzduchovou částici po suché adiabatě do izobarické hladiny 1 000 hPa, dostaneme adiabatickou ekvivalentní potenciální teplotu, dříve též označovanou jako pseudopotenciální teplota.
b) izobarickou ekvivalentní teplotu T_ie. Při jejím určení předpokládáme, že vodní pára zkondenzuje za stálého tlaku vzduchu p a uvolněné latentní teplo kondenzace se spotřebuje na ohřátí vzduchu. Označíme-li teplotu vzduchu po tomto ohřátí T_ie, platí pro ni vzorec

T_{i e} = T + \frac{L_{v w} w}{c_{p}},

kde T značí teplotu vzduchu, L_vw latentní teplo kondenzace, w směšovací poměr vodní páry a c_p měrné teplo vzduchu při stálém tlaku. Z tohoto vzorce vyplývá, že každý gram zkondenzované vodní páry zvyšuje při stálém tlaku teplotu jednoho kilogramu vzduchu přibližně o 2,5 K. Izobarická ekvivalentní teplota je vždy nižší než adiabatická ekvivalentní teplota a spolu s ní se používá k analýze termodyn. vlastností vzduchových hmot. Přejdeme-li na termodyn. diagramu z bodu o souřadnicích p, T_ie po suché adiabatě do izobarické hladiny 1 000 hPa, dostaneme přečtením teploty izobarickou ekvivalentní potenciální teplotu, kterou však můžeme též určit jednoduchým výpočtem pomocí Poissonových rovnic adiabatického děje, známe-li T_ie. Izobarická ekvivalentní potenciání teplota se v meteorologii zpravidla považuje za nejvýraznější termodyn. konzervativní vlastnost vzduchových hmot.
V původním významu W. Bezolda (1905) se pojem ekvivalentní teplota používal jen ve smyslu izobarické ekvivalentní teploty, s čímž se lze ještě dnes sporadicky setkat. Teprve později se, zejména s rozvojem aerologie, začala rozlišovat adiabatická a izobarická ekvivalentní teplota.

▶ equivalent temperature

▶ ESA

▶ estegram

▶ etalon barometer

▶ etesian climate

▶ etesian winds

▶ etesians

▶ Euler equations

▶ eulerian model

▶ Eulerian wind

▶ EUMETCast

▶ EUMETNET

▶ EUMETSAT

▶ European Centre for Medium-Range Weather Forecasts

▶ European Composite Observing Network

▶ European Meteorological Society

▶ European monsoon

▶ European summer monsoon

▶ evaluation of satellite images

▶ evaporation

▶ evaporation fog

▶ evaporation tank

▶ evaporativity

▶ evaporimeter

▶ evaporimeter EWM

▶ evaporimeter GGI 3000

▶ evaporogram

▶ evaporograph

▶ evapotranspiration

▶ evapotranspirograph

▶ evapotranspirometer

▶ evolution of climate

▶ evolution of Earth's atmosphere

▶ exceptional visibility

▶ exhalation

▶ exchange coefficient

koeficient A ve vzorci pro turbulentní tok

Q = - A \frac{\partial s}{\partial z},

kde Q je vert. tok fyz. vlastnosti s, vztažené k jednotce hmotnosti. Koeficient turbulentní výměny roste od zemského povrchu zhruba po horní hranici přízemní vrstvy atmosféry, nad ní je buď přibližně konstantní, nebo častěji pomalu klesá. Lze jej určit z měření větru a teploty vzduchu v různých výškách. S koeficientem turbulentní difuze K je spjat vztahem

A = ρ K,

kde ρ je hustota prostředí. Jako uvedená vlastnost s se může vyskytovat hybnost, teplo, vodní pára či různé znečišťující příměsi; podle toho rozlišujeme koeficient turbulentní výměny pro hybnost, teplo, vodní páru a znečišťující příměsi. Z hlediska form. analogie mezi charakteristikami turbulentního a vazkého proudění je koeficient turbulentní výměny protějškem dyn. koeficientu vazkosti.

▶ exit region

▶ exosphere

▶ expected air pollution

▶ explosive cyclogenesis

▶ exposure

▶ exposure index

▶ exposure index AOT 40

▶ exposure of meteorological instruments

▶ extended weather forecast

▶ external temperature

▶ extinction

▶ extinction coefficient

▶ extinction of solar radiation

▶ extratropical cyclone

▶ extratropical jet stream

▶ extratropical monsoon

▶ extrem

▶ extreme temperatures

▶ extreme thermometer

▶ extreme value

▶ extreme values of precipitation

▶ extreme values of the meteorological element

▶ extreme weather

▶ extremely hot day

▶ extremes of air pressure

▶ extremes of air temperature

▶ extremes of meteorological elements

▶ extremes of precipitation

▶ extremes of wind speed

▶ eye of the cyclone

▶ eye of the storm

▶ eyewall

▶ eyewall replacement cycle

Stupeň	Odhad max. rychlosti větru
EF0	29–38 m.s^–1
EF1	38–49 m.s^–1
EF2	50–60 m.s^–1
EF3	61–74 m.s^–1
EF4	74–89 m.s^–1
EF5	> 89 m.s^–1

Výklad hesel

Rejstřík termínů

Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

Výklad hesel podle písmene 'e'

Výklad hesel

Rejstřík termínů

Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

Výklad hesel podle písmene 'e'

Loading...